Bella Italia

Životopis

Jako syn bohatého průmyslníka byl zpočátku veden k dráze finančníka. Po návratu z Jižní Ameriky, kam rodina přesídlila kvůli obchodům, soustředil své ambice na vodní sporty. Dvanáckrát vyhrál mistrovství Itálie v plavání, na olympijských hrách v Helsinkách 1952 získal stříbrnou medaili jako člen italského družstva vodních pólistů a další cenu si odvezl z olympiády v Melbourne 1956.

Když 1957 ukončil studia práv, odjel opět do Jižní Ameriky, kde mj. stavěl silnici Pan-Americana z Panamy do Buenos Aires, prodával auta a pracoval v chemické laboratoři. 1960 se vrátil do Říma a snažil se prosadit jako skladatel populárních písní. Od počátku 50. let začal statovat ve filmech významných tvůrců, než ho objevil režisér Giuseppe Colizzi a obsadil do hlavní role hromotluckého, vousatého siláka s ušlechtilým srdcem ve svém spaghetti-westernu Bůh odpouští... já ne!

Druhého hrdinu, jehož vzhled i povaha jsou zcela opačné, ztělesnil v tomto snímku modrooký blonďák Mario Girotti alias Terence Hill, s nímž pak během následujících desetiletí vytvořil populární komickou dvojici protikladných chlapíků v laciných, avšak komerčně úspěšných dobrodružných komediích (mj. Trumfové eso, Pravá a levá ruka ďábla, Malý unavený Joe, Jestli se rozzlobíme, budeme zlí!, Dva výtečníci a Sudá a lichá, Dvojníci, Dva poldové).

Schematické zápletky, nekonečné honičky a rvačky, na nichž byly tyto nenáročné filmy vybudovány, mu neposkytly téměř žádný prostor k tomu, aby prokázal nějaké herecké kvality. Jeho kreace se omezují pouze na přehlídku tvrdých úderů, které uštědřuje se znuděným výrazem tváře všem svým protivníkům, jimiž se to kolem něho a jeho usměvavého, vychytralého a hbitého kolegy pořád jen hemží. B. S. je ženatý s Mariou Amatovou, se kterou má tři děti.